Zdravím, potřeboval bych poradit ohledně subwooferu do auta. No... mám Alpine SWR-1224D, 12" 500W RMS a mám udělanou (nesloženou!) ozvučnici s objemem 50ltrů. Chtěl bych ji bassreflexovou a moje otázka je, jestli použít plastový nátrubek nebo udělat dřevěné překližky jako průduch? Je v tom nějaký velký rozdíl? U výrobce subwooferu jsou rozměry pro trubku dané a to 74x250mm, tudíž by bylo jednodušší to sehnat a namontovat... ale jen mě zajímá ten rozdíl. Vím, nejjednodušší by bylo ji nechat uzavřenou a je to, ale je mi škoda nevyužít tu zadní část reproduktoru.

U seriózní konstrukce se vždycky nejdřív změří reálné TS parametry (rozehraného) repráku a pak teprve se soudí, jestli je do BR vůbec vhodný, a do jak naladěného. Ale dejme tomu, že tenhle výrobce moc nekecá a dá se vyjít z jeho údajů.
Na datasheetu toho repráku máš uvedeno:
sealed box volume: 0.57-1.0 cu. ft.
ported box volume: 0.75-2.0 cu. ft.
Takže výrobce sám doporučuje buď uzavřenku 15 až 30 litrů, nebo basreflex 25 až 60 litrů. Velikostí jsi tedy zamířil k basreflexu.
Jiná věc je ale, jestli je to ta nejvhodnější volba do auta. Už tady zazněly hlasy od chlapů, kteří umějí kvalitní HiFi, a zároveň ozvučovali nějaká auta, že by radši doporučovali do auta uzavřenky. Jde o to, jestli chceš v autě na pět minut simulovat srážku Země s asteroidem, nebo delší dobu poslouchat (nahlas a kvalitně) muziku, aniž by tě rozbolela hlava a střeva. Mnoha zájemcům jde o to první.

Jasný no chápu, tak kvalitní hudbu si spíše pustím na reprosestavě doma, v autě mi ani o tu kvalitu nejde, tam mi jde hlavně o středy a výšky ať jsou hezké zvukově, subwoofer chci jako dokreslení hlubokých basů, proto nevim jestli ta uzavřenka nebo bassreflex, nechci aby mi v kufru zbytečně lítal, jen aby při normální hlasitosti dokázal hezky vykreslit basy a nezačal by hrát až kdyby lítal. Kdyby se tedy rozhodlo pro BR, tak jak jsem psal v úvodním textu, co lepší by bylo dát do bedny? Tu nátrubku podle rozměrů co udává výrobce nebo z těch překližek? Co jsem tak koukal na subwoofery do aut jako celek, tak mají spíše tu druhou variantu.

Však právě o to jde. Tuningáři často nedělají suby do auta na hudbu, ale jenom na táhlé protivné dunění co nejvyšší intenzity. To nemá s basem nic společného.
Různá provedení basreflexu jsou co do účinku naprosto rovnocenná. Někdy je snazší vyrobit štěrbinový, někdy je jednodušší zalepit trubku. S trubkou se líp laboruje, pokud je potřeba upravit délku. Štěrbinový se dá snáz vyrobit, když je potřeba velká plocha a tudíž i velká délka. Ale je to poměrně náročná záležitost, pokud se má korektně naladit.
Máš vůbec představu, jak přesně basreflex funguje? Dá se jím mnohem víc zkazit než získat.

No jak funguje bassreflex na 100% nevím, kdyby jo, tak jsem ani nepíšu, ale z mé hlavy to beru tak, že bassreflex funguje na to, aby vyzařoval hluboké tony ze zadní části reproduktoru v bedně, vyzařuje prostě tlak z bedny ven do vnějšího prostoru. Jinak řečeno, nevyužívá se jen přední membrána. Jinak děkuji za objasnění rozdílu mezi trubkou a štěrbinovým průduchem, aspoň vím jak se tomu už říká jako co je více pracnější by mi ani nevadilo, ale pokud se tedy s tím štěrbinový hůř ladí, tak bych se asi do toho nepouštěl a zůstal u nátrubky, koukal jsem, že prodávají teleskopické (nastavitelné) bylo by to dobré? Protože kdybych koupil řeknu... 250mm a produkovala by až moc nízké kmitočty a musel bych ji zkrátit, tak bych akorát přišel o vnitřní zaoblení trubky

Basreflexová ozvučnice funguje jako Helmholtzův rezonátor. Jeho rezonanční kmitočet je daný (při daném tlaku a složení vzduchu) kombinací vnitřního objemu komory a rozměrů nátrubku.
Reproduktor má vlastní rezonanci. Ta se po vestavění do ozvučnice posune k vyšším kmitočtům - v praxi třeba ze 45 na 60Hz. O kolik se posune, to určují TS parametry repráku. Basreflex se potom ladí na nějaký nižší kmitočet (v tomto případě třeba na 40Hz). Nad rezonancí basreflexu (dejme tomu na kmitočtech nad 80Hz) se reprák chová podobně jako v uzavřence a využitá je jenom energie vyzařovaná přední stranou membrány. Na kmitočtech blízkých rezonanci basreflexu (tady tedy okolo 40Hz) začne vyzařovat i ten nátrubek, přičemž otáčí fázi energie vyzářené zadní stranou membrány, a ta se přičte k energii přední strany. Zároveň na těch kmitočtech poněkud klesne výchylka repráku. Na kmitočtech pod naladěním basreflexu už se energie přední a zadní strany membrány odečítají, směrem k nižším kmitočtům účinnost repráku prudce klesá a zároveň může enormě růst jeho výchylka - reprák lítá jako splašenej, aniž by vykonával užitečnou práci. Proto se u seriózních subwooferů používají filtry, které nejnižší kmitočty omezují.
Nátrubek nebo štěrbina musí mít dostatečný průřez, aby vzduch neproudil velkou rychlostí - vznikají pak pazvuky. Ale z principu helmholtzova rezonátoru plyne, že větší průřez znamená při stejném ladění větší délku. Takže se klidně stane, že by trubka vyšla delší než je hloubka ozvučnice. Pak je řešením štěrbina - může být uvnitř zalomená. Ke 12" by každopádně trubka měla mít víc jak 100mm světlost.
Naladění basreflexu musí být dost přesné a není dobré ho střílet jen tak od oka. Každý reprák potřebuje ladění trochu jiné, některé repráky jsou do basreflexu naprosto nevhodné. Dnes pro to používáme simulační programy, do kterých zadáš sadu skutečných TS parametrů repráku, hraješ si s objemem a laděním BR, program ti rovnou ukazuje, jak se reprák chová a zrovna ti ke zvolenému průřezu basreflexu dopočítává jeho potřebnou délku. I potom ale ještě musí proběhnout zkouška poslechem, případně měření, a může být potřeba to trochu doladit, upravit tlumení (výplň) ozvučnice a podobně. Kdo nemá s tímhle dostatek zkušeností, měl by sáhnout po už odladěné a osvědčené konstrukci a okopírovat ji - to jest použít stejný reprák a stejně naladěnou a vytlumenou ozvučnici jako autor. Nejstrašnější jsou případy, kdy někdo vezme nějaký nahodilý reprák, strčí ho do bedýnky, jaká se mu zrovna povedla, a do ní udělá díru. Reprák lítá, z díry fouká vzduch, hraje to jak z prdele, ale autor má radost, že má cool funící suphofler.
Jestli ti můžu radit, zmenši bedýnku na cca 20 až 25 litrů vnitřního objemu, udělej ji co nejbytelnější a uzavřenou. Její útroby vyplň načechraným vatelínem nebo podobným materiálem. O něco menší citlivost na nejnižších kmitočtech v pohodě dožene výkon zesilovače a vyvaruješ se všelijakých chyb a problémů.