V loňském roce jsem likvidoval dobové hificentrum mých rodičů a schoval jsem si tkaninu zakrývající repro.
pořád se někde válela,až jsem se rozhodl,že ji vyhodím.Jen tak zkusmo jsem fouknul a dalo mi to dost práce,aby
vzduch prošel skrz.Takže otázka zní,jak je možné,že repráky zakryté touto tkaninou hrály a celkem slušně na tu dobu.Nechová se tkanina nakonec jako membrána reproduktoru?V jiných tématech se provádí pracné měření
repro a nakonec se zakryjí tkaninou.Měřil někdo repro před a po zakrytí.Docela by mne to zajímalo.

URS3100 a SMD3100 jsou měřený s rámečkem i bez.

No vida,Tlu.To mi uniklo.A výsledek ,tuším obě měření stejná .Každopádně každá překážka mezi reproduktorem
a mikrofonem(uchem) musí mít nějaký vliv na měření(reprodukci).

TLU: Neměřil jsi to taky s rámečkem bez tkaniny? Bylo by zajímavé vidět, co udělá ten rámeček.

Yarmil: Jestli si vzpomeneš, jak vypadal pravý (tlustý a těžký) protkávaný brokát na starých rádiích a reprobednách, tak ten taky neměl nijak extra slyšitelný vliv. Zkoušel jsem to na RK10 odundávat a vracet - nic. Přitom bych čekal, že to za ním začne huhlat.

No právě.Jestli nakonec nehraje ten brokát.Teď mne napadla hříšná myšlenka.Třeba třípásmo,brokát jako jedna
membrána a na něm nalepeny tři cívky a za nimi repráky.Membrány jsou vynechány a ´´jedém´´.
Tak to nakonec asi funguje,jen je tam prodleva,stlačovanej a nasávanej vzduch.

Jako že bys vůbec nepotřeboval repráky, jenom brokát?

To mi připomíná profesora Ziku z průmyslovky.
Ten jednou přišel do hodiny, dobu zamyšleně seděl a pak se zasněným pohledem spustil:
"Představte si, čistě teoreticky, že mám loď. Námořní loď. Pluju po moři. Tu udělám o skalisko do lodi díru. Loď se naplní vodou a to se rozumí, potopí se. Já však umístím v podpalubí pumpu. Vodu vypumpuju a mohu plout dál. V průběhu plavby udělám do lodi druhou díru a nabírám více vody. Chci-li pokračovat v plavbě, přidám druhou pumpu, abych odčerpal více vody.
Časem takto udělám do lodi n děr, k nimž musím přiřadit n pump. Množinu n děr nazvěme pro jednoduchost souděřím, množinu n pump můžeme uznačovat jako soupumpí.
Pokud nyní nahradíme souděří jednou velkou dírou a zároveň soupumpí jednou velkou pumpou, docházíme, přítelé, k velice zajímavému závěru: Já nepotřebuji loď, protože mohu plout na pumpě."

Vždycky jde hlavně o rámeček. Slušná průzvučná tkanina max. tak ořeže trochu vršek. Rámek způsobí difrakce.

Já myslím, že kluci z bývalých Názorů by nám vysvětlili, že zcela zásadní vliv na zvuk má i barva té tkaniny (a zejména její cena).

Právě proto byl brokát vždy v barvě zlaté se zelenými elementy. Ostatní příměsové barvy do 10% nemají vliv.

Já jsem orientačně měřil vliv tkaniny, podobné té, co se prodává v reproobchodě, na malinkejch bedýnkách s dayton ND91 a ND16. Bedýnky jsou původně od nějakýho levnýho dom. kina, využil jsem skelety. Tkanina byla na sololitu, v kterým byly jen díry pro reproduktory, a vejškáč osazen tak, aby byl zároveň s přední hranou sololitu a nepatrně dál od basáku (ND91 má dost velkou vlnku na závěsu). Měření jsem nepřeghodil, líp vypadá to se síťkou, ale je to dáno tím, že ten sololit přesně navazuje na přední rovinu vejškáče, bez něj je tam 3mmm hrana a pak o 5cm dál 3mm rantlík bedny. Takže někdy je ta síťka součást konstrukce co je potřeba. Dál už mám jenom měření se síťkou, protože mi to s ní přišlo lepší, a bez síťky jsem si to ani neuložil, když to takhle hodlám provozovat.

Ransome,když bychom to vzali ad absurdum a považovali brokát jako neprůdušný,tak by se jako membrána chovat měl.Poháněn akustickým tlakem repráků .Vlastně čím větší díry v tkanině,tím menší pohyb brokátu a naopak.
Já mám shodou okolností doma po mladém co trochu připomíná tento stav.
Emgeton reproduktor iXSOUND 5. A když se to podpoří Tranziwatem ....Emgeton reproduktory iXSOUND 7

Jo.
Ty emgetony znám. Cívka rampluje celou přední deskou z lehké plastové voštiny.

Touché!
No radši se v tom přestanu už patlat.Díky všem zúčastněným za názory.