Zdravíčko, mám nejistoty a nedůvěru v digitální dobu a týká se to i zesilovačů , než tady rozpoutám opět nějaké diskuzní peklo, tak mě zajímá názor profiků co si myslí o těchto astronomických výkonech těchto zesilovačů ?Bohužel digitální doba nás co nevidět pohltí a proto se mi zamlouvá zesilovač Powersoft K10 DSP Amplifier , ale výkony jako 2x6000W-2R ,je pro mě technicky nejisté ,vzhledem k velikosti koncového stupně . Četl jsem nějaké recenze a zkušenosti a většina píše spokojenost. Prostě logicky mě nejde do hlavy u některých zesilovačů kde uvádí výkony třeba 4x7000W, do prdele, jak chcete dostat třeba u toho 4x7000W z jedné fáze 28 kilowatt a ještě v sínusu,no to jo teda ??? Zásadní otázka na Vás je : kdo s tím má zkušenosti , jak ty paranoidní výkony počítají, nebo prostě co to je za výkony ,já jsem zastánce čistého sínusového výkonu , nějaké výkony ve špičce a ruzně virtuálně počítané výkony nějakým programem mě nezajímají a sám z technického hlediska nevěřím ,že lze zjískat vzhledem k velikosti zařízení ten výkon sínusový,třeba 7kw na kanál. No.... tak a pusťte se do mě ,už se těším na Vaše názory , ale předem prosím názory odborné a k věci. Děkuji .

Pýtal som sa nato dávnejšie Jožiho Grolmusa (www.zosilnovace.eu) a odpoveď bola PFC.
http://www.meanwell.co/kontakt/technick ... je-to-pfc/

Z 230 voltov pri 25 ampérovej poistke...sa dá trvale dostať zhruba 5,7 kW
Pri trojfázovom napájaní 17,2 kW.
Odkiaľ zobrať 28 kilowattov sa treba pýtať výrobcu - a dupľom pri napájaní zo 110 voltov.
Odhliadnuc od reprokáblov ktoré by to mali preniesť...

A možno je to len údaj P.M.P.O - "posledná milisekunda pred odpálením"

Asi tak nějak bych to viděl i já Tatko Tom, ,prostě jsem zastánce zesilovačů třídy A/B s pořádným toroidem jak narozeninový dort , je mě u řiti že zesík váží 45 kg , tolik váži snad každý kus co mám do ted a je mi to jedno , ale pokud někdy v budoucnu se s něčím poctivým rozloučím , tak za to budu požadovat adekvátní poctivou náhradu s psaným výkonem -co na papíře -to na výstupu . Prostě věřím zesíkům třeba jako můj nejoblíbenější a to je Crest Audio 10001 . Tam když někdo napíše 10kw ,tak vím že má, nedám na něj dopustit !

Páni, ja som tiež len elektrikár, ktoré mu tie výkony proste nevychádzajú A tiež som zástancom toho, čo tu popisujete vyššie...kopa železa, medi a hliníka to istí. V mojom prípade na menšie rodinné akcie a oslavy plne dostačuje Teson A2400

Nejake to hifisticke perpetum mobile by bola skvela tema - do ineho fora

Pokusím se to trochu rozčísnout, neb nemáte pravdu.
Zesilovače ve třídě D jsou opravdu schopné dát řádově vyšší výkony proti analogům. Mají minimální tepelnou ztrátu. Účinnost může být vyšší než 90%, protože tranzistory pracují výhradně ve spínacím režimu. My jsme zvyklí posuzovat schopnost zesilovače podle sinusového výkonu. Je to opravdu nejspolehlivější údaj, jenomže žádný zesilovač stejně nedokáže ten sinusový výkon dodávat trvale. Obvykle by ho zvládly tranzistory i zdroj, ale neuchladí se. Na druhou stranu, zesilovač ten sinusový výkon nidy trvale dodávat nemusí. Protože i v tom nejnepříznivějším případě, kdy je zvukař magor a veškerou dynamiku zvuku sejme kompresorem/limiterem na minimum, je energetický objem signálu cca čtvrtinový.
Takže drobný příklad: Kilowattový zesilovač třídy AB vybuzený sinusem bude mít (při účinnosti kolem 60%) příkon nějakých 1700W. Tepelná ztráta bude 700W. Jak velký by musel být chladič pro trvalé buzení sinusem si zkus představit, když zapneš malou plotýnku elektrického sporáku (a teplota chladiče přitom nemůže překročit cca 100°C, aby vůbec fungoval přestup tepla z čipů na chladič). Ovšem při vybuzení zmíněným hudebním signálem (byť brutálně zhuštěným) bude mít efektivní příkon jen asi 425W a tepelnou ztrátu 170W. To už se dá uchladit velkým chladičem a ventilátorem a právě takto jsou dimenzované analogové zesilovače. Pokud stejně výkonný zesilovač bude spínaný ("digitální", čili ve třídě D), bude mít za stejných podmínek (buzení muzikou) příkon cca 280W a ztrátu 30W. Jaké budou nároky na chlazení, robustnost a podobně, je snad jasné.
Další věc je zdroj. Jestliže analogové zesilovače krmily transformátory, dnes se používají vysoce účinné spínané zdroje. Ty mají navíc stabilizaci, takže mohou být velice tvrdé, nemají téměř žádné poklesy napětí při skokovém nárůstu zátěže. Spínaný zdroj je lehký, má zase menší tepelnou ztrátu.
Teorie tedy říká, že technicky vzato není problém udělat zesilovač dejme tomu o výkonu 10kW, protože dokud bude zesilovat muziku, bude mu stačit jednofázové napájení s jištěním 13A. Nebude nijak velký ani těžký. Pro představu stačí podívat se na jiný přístroj pracující na podobném principu. Frekvenční měnič pro řízení indukčních motorů. Krabička o velikosti cca 15x20x30cm, vážící tři kila, dá trvale 11kW a uchladí ji malý ventilátorek.
Co se zvuku týče, začínáme si na zesilovače třídy D zvykat i v oboru HiFi a navzdory všelijakým pověrám hrají poslouchatelně. V PA mají kvůli potřebným velkým výkonům o to větší smysl.
Nakonec ale platí totéž co platilo vždycky i u analogových zesilovačů: Jestli konkrétní typ má opravdu deklarované vlastnosti a výrobce nekecá, se nezjistí jinak než zkoušením a měřením.

Měl jsem pár Misonů, Tesonů a podobných zesíků , na ně nedám dopustit ,naprostá špička a vynikající spolehlivost !!! Akorád na mé potřeby již výkonově nedostačující. Ale bohužel když se vrátím zpět k tématu , tak tady končí sranda , začíná mě ten svět pěkné štvát. Prostě fakt nevím čemu do jaké míry se dá věřit. Proto se tu možná ptám jak totální laik , ale toto téma potřebuju objasnit , jinak budu usínat nasranej

.
Ransom , díky za kvalitní vysvětlení , něco na tom opravdu je jak říkáš , ale stejně budu usínat nasranej i tak . No nic budu to muset asi vyzkoušet ,co se dá dělat , tady o tom můžem polemizovat hodiny . Díky

"Krabička o velikosti cca 15x20x30cm, vážící tři kila, dá trvale 11kW"
Prosíííííím???
A neide o centimetre ani o kilá.
TRVALÝ výkon 11kW z jednej fázy pri 230V - tak takú prdel si si tu ešte zatiaľ nespravil...

Tatko, jako obvykle nevíš, co mluvíš, ale zato mluvíš dost nahlas.
Tak za prvé jsem netvrdil, že 11kW frekvenční měnič z příkladu je napájený jednofázově. Třífázově bere kolem 18A. Když dovolíš, tak s frekvenčními měniči dělám opravdu denně. S výkony od 370W do 315kW. Příkladem jsem ilustroval, jak velká je výkonová elektronika a kolik produkuje ztrátového tepla.
Za druhé: Jakými kabely se pošle 7kW do repráků? To je jednoduché. Proud při 7kW do 2Ω je 59A. S ohledem na charakter hudebního signálu není problém použít kabel do 6mm2. Pokud se někdy podíváš na nějaký koncert na stadionu, kde se zvučí s výkony v desítkách kW, tlustší kabely k reprákům tam nenajdeš.

S prierezom káblov máš pravdu.
Ten zosiľňovač má v popise jednofázové napájanie.
Ak bude prívod 230V istený na 120 ampérov - aj ten sínus by to udržalo (pri dostatočnej účinnosti).
Nepolemizujem o priemernom využití výkonu zosiľňovača - pozastavil som sa nad údajom o maximálnom výkone pri danom napájaní.

Máš sice správné elementární elektrikářské znalosti, jenomže tahle problematika potřebuje ještě trochu víc. Tím tvým posmíváním ovšem ke správným závěrům nedojdeš.
V principu jde vždycky o to, že zesilovač nikdy sinusový výkon neodevzdává. Při měření z něj taky sinus nikdy netaháme déle než pár sekund nebo nejvýše minut. Potom buď vypne tepelná ochrana nebo vylítnou pojistky (nebo zesilovač shoří). Parádní ilustraci bys našel už dávno v servisáku od vrábelských zesilovačů řady Disco, které jsou mezi muzikanty považované za dobový etalon robustnosti, solidnosti a nezničitelnosti: Trvalý výkon 150W, trvalý sinusový výkon 150W po dobu 5s. Trvalý sinusový výkon nepřetržitě 25W.
Výkon (příkon) není fyzikálně definovaný jako součin elektrického napětí a proudu. Je to množství vydané nebo spotřebované energie za jednotku času. Pro stejnosměrný proud opravdu vychází jako součin proudu a napětí. Pro střídavý harmonický (čili sinusový) signál je to nikoli aritmetický ale vektorový součin.
Pro hudební signál je energie za jednotku času podstatně menší než u sinu a je závislá na DR, podle kterého my hifisti soudíme, jestli se nám nahrávka má líbit nebo ne. Čím vyšší DR, tím je nahrávka energeticky chudší. Solidní HiFi zesilovač by měl být konstruovaný na tepelnou ztrátu odpovídající cca desetině sinusového výkonu. Desetinová pak bývá při plném vybuzení i jeho spotřeba proti sinusové. Pro PA jsou nároky vyšší, protože tam je v důsledku používání kompresorů a limiterů DR extrémně nízký. Ale i tak se dá počítat cca se čtvrtinou a neuděláš zásadní chybu.
Zrovna těch výše zmíněných 28kW bude podle mého oka tak asi maximum, co se dá provozovat z jednofázového napájení 25A.
Když už zmiňuješ těch 110V, tak to je taky omyl. 110V je v řadě zemí standardem v domácnostech, ale pro průmyslové rozvody se používá napětí vyšší. Nejnižší napětí třífázového rozvodu, co se ve světě vyskytuje, je 3x200V bez uzlu (čili bez "nuláku"). Přívod k větší aparatuře je vždycky třífázový a zásuvky se podle potřeby zapojí buď na fázové nebo na sdružené napětí.
Jedna poznámka k těm repro kabelům: Jestli se nepletu, tak v PA se nejčastěji vyskytují reprobedny s impedancí 8Ω. 2Ω získáš zapojením čtyř takových paralelně a každá se připojí samostatným kabelem.
Poslední poznámka bude k údaji P.M.P.O. Protože existuje ten rozdíl mezi energií harmonického a hudebního signálu, může být někdy kromě sinusového výkonu zajímavý i výkon impulsní. To ale platí hlavně u Hifi a domácího kina. Je to prostě jen informace o nejvyšší krátkodobé špičce, jakou zesilovač ještě odevzdá bez limitace. U sinusového signálu je vrcholový okamžitý výkon dvojnásobkem výkonu efektivního. Krátkodobý impulzní výkon je zpravidla ještě o něco málo vyšší a může být klidně ještě dvojnásobný u zesilovače napájeného trafem s usměrňovačem a kondenzátory, což má teoreticky příznivý vliv na dynamiku. Sice to už začíná spadat do oblasti highend poměřování pindíků za extrémních podmínek. Ale dobře, jakýs takýs význam údaj o špičkovém výkonu má. P.M.P.O. je pouze jeho marketingovým zneužitím u laciných zařízení, kde na špičkovém výkonu opravdu prdlajs záleží.

Vďaka za objasnenie.

Ransom : jsem nesmírně rád ,že jsi se do mé otázky na tyto zesíky vložil, jak je vidno tvé znalosti jsou víc než sůl nad zlato a to jsem rád. Mimochodem , vyhrabal jsem jeden modul spínaného zesilovače pod označením L30D ,koupený na aliexpresu , je na něm jeden pár mosfetů IRFB4227 a uvedení výkon 300W-8R , 600W-4R , 850W-2R , napájení 2x75V, dejme tomu že je to asi stejná , nebo minimálně podobná konstrukce těchto zesilovačů o kterých se zde vede řeč (pokud ne,opravte mě ).Ty mosfety sice mají zatížení proudem 65A ,což je v poctatě za čtyři kusy obyčejných bipolárních trandů, nicméně jsem ten modul pěkně podusil asi 15 minut jak psa na 2R a teda ač jsem tomu nemohl uvěřit,tak to drželo jak zběsilé. Něco na tom fakt asi je .......Nevím proč se s tým nedokážu smířit , ale sere mě spíš to , že na různé brutální výkony jsem pracně pároval nespočet trandů na kanál ,aby to bylo s rezervou jak proudově tak všeobecně a dnes člověku svět představí prťavěj modul s jedným párem tranů velké jak nehty a má to stejný výkon jak pětkrát hovadský modul osázený bipolárama, to nedokážu pochopit, asi nemá cenu nad tým přemýšlet , budu se s tým muset prostě smířit ,že to tak je . Prostě když selským rozumem vezmu ty výkony co se uvádí u týchto nových zesů-v porovnání velikosti a počtu trandu,tak mi to hlava nebere. Ransom : zeptám se možná blbě a naposled ,ať tady nepíšu nějaké obavné bláboly furt dokola , ty udané výkony na trochu kvalitnější zesilovačích ,dá se tomu v relálu vážně věřit ? Nebo to brát trochu s rezervou ? Nebo dle tvých zkušenostní , u kterého zesíku by jsi dokázal s jistotou tvrdit ,že deklarovaný výkon je reálný ? Máš s nějakým zkušenost v této výkonové relaci ? Zajímá mě výkon a pro mě ideální kolem 4KW-4R, nebo co tlačí s jistotou 6KW-2R. Díky za odpověď a pokud melu hovadiny , tak dělej raději že jsi to nečetl

Na součásti pro spínané zesilovače jsou úplně jiné nároky než na analog. Tranzistory pracují jenom v režimu ON-OFF. Takže je zajímavá jen rychlost přechodu mezi sepnutým a rozepnutým stavem, závěrné napětí a proudová zatižitelnost. Plus nějaká spínací ztráta. MOSFET má nepatrné saturační napětí. Takže má minimální tepelné namáhání i při velkých proudech. Nejzajímavější jsou D-čka na obou koncích uživatelského spektra. V PA, protože velké výkony, málo tepla a co si budem povídat - zlomek hmotnosti. A u malých zesilovačů, typicky napájených z baterek. Díky tomu, že mají amplitudu na výstupu jenom nepatrně menší než je jejich napájecí napětí, není problém třeba v autě dostat ze 12V palubní sítě prakticky dvojnásobný výkon než z klasicky zapojeného komplementárního AB.
Tranzistory jsou tedy bez problémů, ale nároky rostou jinde. D pracuje s nosnou frekvencí někde mezi 200 až 450 kHz, někdy až 2MHz. Odběr proudu je impulsní a impulsy jsou u velkých zesilovačů ve stovkách A. Takže kondenzátory ve zdroji musejí být na to dimenzované a jejich životnost nebude neomezená. Další namáhaný díl je výstupní LC filtr. Tam nutně musejí být kvalitní impulsní svitky na velké napětí.
Moduly z Ali fungují většinou dobře, akorát bych je nenasazoval do těžkého provozu a počítal bych s menší životností právě těch kondenzátorů. Pokud to je modul s usměrňovačem a filtrací na desce, rozhodně bych zdrojovou část upravil. Použít se dají na nějaké párty nebo třeba na doma do subu. Přeci jen je to levná výroba a i konstrukce je už překonaná.
Nejsem zvukař. Můj obor je laciné domácí audio. Můžu ti poskytnout jen obecné informace. Ty samozřejmě platí, ale který výrobce ti za tvoje prachy postaví poctivý kus a kdo napodobeninu, to ti nepovím. Rozptyl kvality bude samozřejmě podobný jako u analogových zesilovačů - viz šmejdy z Electronic Staru. Tady budeš muset hledat zkušenosti profesionálních uživatelů.

Prodance zesilovače Powersoft dává do aktivních beden Megaton a honí nima i Prodance Demo, celkově si je chválí, projdi si jejich forum. Powersoft dodává moduly i věhlasným značkám v PA.

Treba si uvedomiť, že hudobný signál má ďaleko do čistého sínusu a reproduktor nie je klasická žiarovka alebo varič, kde nás zaujíma efektívny výkon. Všetci vieme že efektívna hodnota napätia v sieti je 230V (RMS) pričom Umax sa rovná 324V a stredná hodnota je 207V. Pri D zosilovačoch preto hovoríme o špičkových (impulzných) výkonoch, ktoré nie sú klasické zosilovače AB schopné dodať. Hudobný signál sa najviac podobá impluznému výkonu nie efektívnemu (tepelnému ekvivalentu). Powersoft nikde netvrdí, že pri K10 uvádza sínusové výkony.

Ransom vysvětlil bezvadně problematiku digitálů;
Taktéž mi kdysi byly tyto „burst“ výkony proti srsti, tím jak se celý život pohybuji v oblasti NF, prostě analogové HiFi AB zesilovače…
PA zvukařinu dělám přes třicet roků, čili mohu sdělit nějaké zkušenosti s déčkovými zesilovači.
Používal jsem k ozvučování AB zesilovače, umístěné v racku o celkové hmotnosti 110kg. Postupným vývojem a zejména záda si žádala změnu, před deseti roky jsem pořídil PKN zesilovače – dvoukanál a čtyřkanálový, Celkově hmotnost 7x nižší, výkonově 4x vyšší oproti původnímu stavu. První, co mi zahýbalo ušima, byl brilantní, dynamický, čistý zvuk. Téměř výhradně zvučím živé kapely, čas od času aerobic, Eles tance s reprodukovanou hudbou ve sportovní hale. Pro styl tuc-tuc je potřeba více basů, stavím až 8ks subwooferů a k tomu použiji jeden čtyřkanálový zesilovač Kobble EM-4202, 8,5kg. Na ostatní reproboxy zesilovač EM-4122 (na Powersoft zesilovače nemám peníze, i tak to stálo dost). V tom případě vždy zapojuji přes třífázový distributor napětí 400/230V. Zesilovače při velkém a trvalém výkonu mírně zahřáté.
Jako letitý hifista, jsem samozřejmě tyto PA digitály prověřoval v domácích podmínkách k poslechu hudby. Ne, není to ideální; Při velmi tichém poslechu hlučnost ventilátorů a pak ono charakteristické „cvrlikání“. Musím však dodat, že i hifi doma poslouchám přes PA reproboxy s účinností přes 100dB.
A taková bedna skutečně umí prověřit kdejaký zesilovač z hlediska brumů, šumů.

To je jasné. Nadbytek výkonu plus citlivost beden = doma to D-čko pouštíš jenom nepatrně vybuzené, takže se projeví příliš hrubé rozlišení PWM modulace pro velmi slabé vstupní signály. To je i důvod, proč se D-čka příliš neprosazují v HiFi, kde se prostě občas poslouchá i hodně potichu. Tam pak se ale projeví případné nedostatky i různých analogových konstrukcí. Jenom jsou ty nedostatky jiné (přechodové zkreslení).
Naopak u všelijakých přenosných zařízení zpravidla bídná citlivost repráků vyžaduje provozovat zesilovač spíš směrem k maximálním výkonům, takže se tenhle jev u D-ček při typickém použití nevyskytuje. No a v PA se většinou jede od 10% instalovaného výkonu výš.

Máme zkušenosti s Powersoft X4, celkem už 3 kusy, tyto zesilovače mají neuvěřitelně propracovaný zdroj. Umí to pracovat s podpětím i přepětím. Samo si to hlídá síť a dle toho uzpůsobuje i maximální možný odevzdaný výkon. Na jednom Prodance-DEMO byl i test co to umí, dost zajímavý test....