Vlastní vyhledávání

Typy ozvučnic

Uzavřená ozvučnice:

Je ještě stále nejpoužívanější, při návrhu si nemusíme dělat starosti s nastavením rezonančního kmitočtu bassreflexu, atd. První výhodou je to, že skříň je uzavřená a tím chrání reproduktor před neovladatelnými případnými výchylkami membrány reproduktoru (možnost poškození - utrhnutí kmitacího systému). Bohužel u této ozvučnice nevyužíváme zadní plochy membrány reproduktoru. Kmitočtová charakteristika uzavřené ozvučnice je obecně celkem vyrovnaná.
Velikost objemu skříně se určí podle katalogového listu. Přibližně platí: průměr 20 cm = 25 až 40 l, průměr 25 cm = 40 až 70 l, průměr 30 cm = 60 až 90 l. Při větším objemu (o několik litrů) basy drobek vyniknou (ale nesmí se to přehnat!!!).
Ozvučnice by měla být vytlumená tlumícím materiálem a to podle objemu bedny a vlastností použitého reproduktoru. Používá se tloušťka 10 až 60 mm. Tato ozvučnice se pokládá za klasickou konstrukci.

Bassreflexová ozvučnice:

Je podobná ozvučnici otevřené, ale liší se otvorem (nátrubkem), který spojuje vnitřní objem skříně s okolím, aby se využila i zadní plocha membrány reproduktoru. Tento typ ozvučnice je trochu složitější. Nastavení velikosti bassreflexového otvoru lze pomocí programu Bassreflex CZ. Tato ozvučnice se užívá hojně v Hi-Fi, kde poměrně malé reproduktory dosahují kvalitních výsledků.
Narozdíl od uzavřené ozvučnice často nemusí být tlumena (chce to zvolit vhodný kompromis), tlumením se sníží počet odražených zvukových vln, které poté vycházejí bassreflexovým otvorem. O funkci bassreflexu blíže v sekci co je to bassreflex?

Isobarická ozvučnice:

V této ozvučnici se nacházejí 2 reproduktory, které jsou proti sobě těsně umístěny. Hlavní výhodou je snížení vnitřního objemu ozvučnice na polovinu, než při použití jednoho reproduktoru. Proto se tato ozvučnice doporučuje tam, kde potřebujeme šetřit s místem, avšak kvalita reprodukce bude shodná jako při použití většího objemu ozvučnice. Nevýhodou je 3dB pokles na citlivosti, který je charakteristický pro tuto ozvučnici. Možností uspořádání reproduktorů v této ozvučnici je více, viz. obrázky.

Bandpass ozvučnice (pásmová propust):

Tato ozvučnice mívá minimálně 2 komory, přičemž alespoň jedna komora obsahuje bassreflex. Reproduktor nevyzařuje přímo do prostoru, ale membrána vyzařuje pomocí bassreflexového nátrubku. Tato ozvučnice reprodukuje hlavně určité pásmo, na které je naladěna. Ostatní kmitočty jsou utlumeny ozvučnicí, tudíž mají větší frekvenční pokles (v dB). Přitom se nezvětšuje výchylka membrány pod rezonancí ozvučnice a také strmost poklesu v této oblasti není větší než u ozvučnice uzavřené. Reproduktor v této ozvučnici má bohužel nevýhodu, že nepoznáme "když už má dost", tak se může stát že do něj přivedeme větší výkon a nemusíme si ani všimnout že reproduktor je poškozen. Použití je jen pro subwoofery.

Transmission line ozvučnice (zvukovodová ozvučnice):

Reproduktor v této ozvučnici nevyzařuje stejně jako v basreflexu zadní plochou membrány přímo, nýbrž prostřednictvím akustického obvodu. Ozvučnice obsahuje dlouhý zvukovod, který zpožďuje signál. V určité oblasti signálu (v naladěné frekvenci) otáčí fázi signálu tak, že se výsledná akustická vlna vyzářená zvukovodem sečtě s vyzářenou vlnou od přední strany membrány sečte. Délka zvukovodu musí být rovna alespoň jedné čtvrtině vlnové délky na nejnižším přenášeném kmitočtu. Aby se zvukovod vešel do ozvučnice, přesto aby se zachovaly co nejmenší rozměry, tak je různě poskládán aby využil co nejvíce místa v ozvučnici.
Hojně se užívají na velkých open air. Rozhodně se ale nehodí do bytových podmínek. Jsou to jedny z nejsložitějších konstrukcí (protože signál vycházející zvukovodem musí mít stejnou fázi jako signál z reproduktoru přímo), do kterých se může vrhnout jen opravdu zkušený konstruktér. Pokud si chcete něco takového postavit tak vřele doporučuji si sehnat nějaký ověřený návod.

Související články

Reproduktory:

Reprosoustavy:

Zesilovače:

Ostatní:

nahoru